Hlášky našich dětí
Děti jsou nevyčerpatelným zdrojem velmi vtipných otázek a odpovědí. Někdy jsou jejich výroky svou prostotou tak pravdivé, že bychom se z nich my dospělí mohli častokrát poučit.
Podělte se s námi o perličky Vašich dětí :-), v této nevážně vážné diskuzi.
Paní učitelka v mateřské školce říká Honzíkovi: Honzíku pojď budeme obědvat. Honzík odpoví: ne děkuji já budu až doma.
Paní před obchodem jedla koláč. Anička k ní přistoupila a řekla: „paní seš tlustá, papáš moc kokinek, nejez to.“
Byly jsme s dcerou u lékaře, čekaly jsme v čekárně, přišla starší pani. A povídá: Můžu si tady sednout? a Terezka prohlásila: sedni si na pedel.
Když byly mému synovi 3 roky narodilo se mé sestře miminko. Když syn pozoroval kojení, vysvětlovala jsem mu, že se tak miminka krmí.
Syn se ptá: „A maminko mě si taky takhle krmila?“
Odpověď: „No jasně!“
Syn (po lehkém zhodnocení mého hrudníku): „Jenže já už jsem to všechno vypil!“
Chcete si přečíst ostatní výroky dětí, nebo chcete přidat Vaší perličku? Nejprve se prosím zaregistrujte ZDE.
Registrace Vám umožní číst diskuze, přidávat příspěvky, soutěžit.