Vychováváte adoptované dítě? Netajte před ním jeho identitu!

Datum publikace: 16.08.2010

Kategorie: Výchova

Pečujete o nevlastní dítě, které jste adoptovali ještě v době, kdy neumělo ani chodit? Jste na vážkách, zda mu prozradit, že je adoptované? Jeho vlastní identitu byste mu neměli tajit.      

Nejde jen o zlé jazyky

Pokud vychováváte starší dítě, anebo dítě jiné rasy, jen stěží před ním utajíte skutečnost, že je adoptované. Jestliže jste však adoptovali miminko, možná si říkáte, že by bylo jednodušší, kdyby o své adopci dítě vůbec nevědělo. Věřte však, že utajování pravé identity se nevyplácí. Nejdůležitějším základním kamenem všech vztahů mezi rodiči a dětmi je důvěra. Dokážete si vůbec představit, jak se bude Vaše dítě cítit, když mu nějaký zlý jazyk ze sousedství prozradí, že je „cizí“? Jaký zažije šok? Jak toto sdělení otřese základy Vašeho rodinného života? Svou ztracenou důvěru se Vám už nikdy nepodaří získat zpátky. Ale nejde pouze o preventivní přípravu na zlé jazyky z Vašeho okolí. I když se odstěhujte na míle daleko od svého původního domova, dítě může tuto skutečnost odhalit zcela náhodou, například v případě vážných zdravotních problémů některého z rodinných příslušníků. Kromě toho nesmíme zapomenout ani na to, že dítě má nárok na seriózní budování své lidské identity. Tip: Pokud budete dítěti vyprávět o jeho původu hned od počátku, stane se příběh o jeho biologických rodičích přirozenou součástí jeho života. Později ocení, že jste k němu od začátku byli féroví a jednali otevřeně.        

Citlivý přístup

Při sdělování pravdy je však třeba postupovat velmi opatrně a citlivě. V žádném případě by Vaše přiznání nemělo vyznít ve smyslu, že vlastní rodiče dítě nechtěli, a proto může být rádo, že jste se ho právě Vy ujali. Osobnost dítěte by tak mohla být do budoucna poznamenána nesmazatelnými pocity méněcennosti. Samozřejmě, že přiznání pravdy se sebou nese také četné stinné stránky. Pokud má dítě svého žijícího biologického rodiče, případně oba, bude se s ním s největší pravděpodobností chtít setkat. Tomuto setkání byste neměli bránit, třebaže bude bolestivé jak pro Vás, tak pro dítě. Především v tomto období (přestože chování dítěte může být momentálně nesnesitelné) mu dávejte najevo svou lásku. Nikoli ale prostřednictvím nápadných movitých darů. Dítě by tak mohlo nabýt dojmu, že si je chcete koupit. Pokud setkání dítěte naruší dosavadní soužití Vaší rodiny natolik, že se octnete v bezradné situaci, neváhejte požádat o pomoc zkušeného terapeuta. Ten nejčastěji navrhne buď rodinné, anebo individuální (pouze pro dítě) sezení. Výhoda sezení spočívá v tom, že je zde řečeno vše, co zainteresované osoby tíží, a tudíž se nevytváří podhoubí pro další možné problémy.

Přečtěte si také:

Navštivte také: Jak být dobrým rodičem, Předškoláci

Komentáře