Značka: Princezna na hrášku

Datum publikace: 14.05.2014

Kategorie: Maminky a tatínkové | Deník MamaLifestyle

Nedávno jsme si s manželem vyšli do restaurace. Oba jsme takový kavárenští povaleči a milujeme dobré jídlo, víno, kávu… Prostě cokoliv. Hlavně abychom byli na chvíli sami, bez syna. S ním je to totiž úplně jiná pohádka – rozlitý džus, špagety táhnoucí se od krku až k podlaze, nářky když jídlo dlouho nejde. K tomu můj pokus být co nejvíce nenápadná při otáčení hlav hostů k našemu stolu a shovívavý pohled číšníků. Nelze odejít z restaurace čistá a bez skvrn.

Po těchto zkušenostech je takový romantický večer ve dvou o to vzácnější. Hlavně pro mě, která se může jednou vyšňořit a nemuset přemýšlet že ta sukně je nepraktická. Dokonce i podpatky nahodím. A když už teda jdeme, hodně mi záleží, aby vše bylo dokonalé. A jsme u jádra pudla. Kritičtějšího hosta než mě byste dlouho hledali. V první řadě si potrpím na dobrou židli. Pokud se chystáme utratit za večer více než pár stovek, nechápu, proč bych měla sedět na židli ala mekáč a ještě bez opěrátka?! Nejednou jsem si nechala od číšníka přinést jinou. Naučila jsem se ostatní ignorovat, ať si jejich zadek sedí 3 hodiny na tvrdém, můj teda nebude. Můj muž mě nazývá princezna na hrášku. Na to já odpovídám, jak dobře to s ní nakonec tehdy dopadlo.

Dobře, tak tedy sedíme. Dále tu máme chování číšníků jako takové. Bohužel neplatí, že čím vyšší cenová úroveň, tím milejší přístup. A já jako na potvoru se často a ráda ptám na různé detaily, složení, míru sladkosti vybíraného jídla a podobné záležitosti. Studovala jsem hotelovku, takže si ještě pár věcí pamatuju a někdy mám na trochu odborný rozhovor náladu. To se druhá strana nemůže divit, když celý týden mluví stylem: jdeme dělat hají, chceš papat a pak udělat e-e? Já vím, jsem hrozná, však také i drahá polovička kroutí očima, ať už konečně mlčím.

Jídlo je tedy po dlouhém vyjednávání vybráno, přineseno na stůl. To už mám v sobě sklenku vína nebo koktejl a proto je moje kritické já trochu otupěno. Pokud tedy není jídlo studené. To mě dokáže tak rozčílit. Doufám, že se mnou většina z vás souhlasí. Ano, také už jsem posílala zpět do kuchyně: ohřát!

Doma ale jím stylem – hlavně rychle a jednoduše, takže jsem schopná jíst jednu polévku tři dny, další tři dny dojídat zbytky z lednice a sníst i čokoládu pochybného data a složení.

Co je tedy hlavní myšlenkou tohoto článku? Najít si na sebe s partnerem čas. Ozvat se, pokud s námi není zacházeno pěkně a služby neodpovídají ceně. Ale hlavně, a to si musím vytetovat na ruku, nenechat si zkazit večer hloupostmi a užívat si vzácně nabyté chvíle rodičovské svobody.

A jak to máte Vy? Podělte se o své názory a zkušenosti :-).

Tagy: Deník MamaLifestyle

Článek je vydán v rámci seriálu: Deník MamaLifestyle

Komentáře