Jak být dobrým rodičem

Než půjde naše dítě poprvé do školy, má za sebou již šest nebo sedm let vývoje, kdy je schopno se „samo“ učit, byť to bylo s naší pomocí jako rodičů, od kamarádů, okolí, kterým bylo dítě obklopeno. Náš úkol jako rodičů spočívá v tom, abychom vytvořili k učení vhodné podmínky a podpořili to dobré v jeho osobnosti. Naše děti jednou bude živit schopnost začít a dokončit práci. Mzda či jídlo bude potom odměnou, nikoli nutnou touhou. Německý psycholog Alfred Bierach před mnoha lety vydal knihu Varovné signály duše, ve které popisuje desatero výchovných poklesků, které jsou způsobeny přetížením či nezralostí rodičů, ale i učitelů, kteří mohou slovem napáchat velké škody na tvořícím se potenciálu našich dětí. Přečtětete si druhý díl tohoto desatera.

Než půjde naše dítě poprvé do školy, má za sebou již šest nebo sedm let vývoje, kdy je schopno se „samo“ učit, byť to bylo s naší pomocí jako rodičů, od kamarádů, okolí, kterým bylo dítě obklopeno. Náš úkol jako rodičů spočívá v tom, abychom vytvořili k učení vhodné podmínky a podpořili to dobré v jeho osobnosti.

Stydíte se v supermarketu, když Vaše dítko válí po zemi, protože mu nechcete koupit předražené bonbóny? Nebo když na veřejnosti naschvál nerespektuje Vaše pokyny? Přestaňte se stydět a naučte se dětský vzdor zvládat.

Přestalo se Vaše dítě těšit do školky, protože mu tam jiné ubližuje? Anebo si Vás naopak často zve paní učitelka na kobereček, protože je to právě Vaše dítě, kdo bije, kouše a tahá za vlasy ostatní děti? Obě situace je třeba řešit. Poradíme Vám, jak.

Lhaní, krádež, násilí, respekt, pomoc, odpovědnost. To vše jsou strany téže mince, které říkáme morální hodnoty. A jejich samozřejmě daleko víc. Pro každého jsou trošku jiné a pro každého mají jinou váhu. Představte si třeba sebe v Japonsku. Věděli jste, že smrkat na veřejnosti je vrcholně neslušné? Ne? Tak to by se na vás hned dívaly oči – možná pobouřené a znechucené. Ale vždyť vás na to přece nikdo neupozornil?

Děti zvířátka milují. Každé z nich se proto minimálně jednou obrátí na své rodiče se žádostí o pořízení domácího mazlíčka. Máte jim vyhovět? Od kolika let se dokáže dítě samostatně postarat o zvíře? A jaké vybrat? To jsou nejčastější otázky, které nás napadnou.

Opět jsme pro Vás připravili rozhovor s odborníkem. Tentokrát jsme se věnovali tématu dětského autismu a poruchám autistického spektra. Na naše dotazy odpovídala dětská psycholožka PhDr. Eliška Kulhánková ze Speciálně pedagogického centra. Problematika autismu u dětí je velmi komplikovaná a široká, proto je náš rozhovor obsáhlý a rozdělili jsme ho tedy na více dílů. Věříme, že Vám přinese mnoho zajímavých informací.

Kapesné představuje důležitou kapitolu v rámci výchovy. Jejím cílem je, umožnit dítěti pochopit fungování peněžního systému a naučit ho hospodařit s penězi. Rodiče dále využívají kapesné jako nástroj motivace. Od kolika let má dítě dostávat kapesné? Kolik má dostávat? A jeho nakládání s hotovostí kontrolovat?

Každý rodič, který má schopné, nadané nebo talentované dítě je na něj patřičně hrdý a má zájem jej dále rozvíjet. Zároveň se jistě zkušenostmi přesvědčil, že nic není černobílé. Nadání je velký dar, ale může s sebou přinášet i řadu úskalí.

Emoční inteligence je v nejobecnějším smyslu chápána jako schopnost pružně a přiměřeně reagovat na situace, které s sebou život přináší, a úspěšně řešit problémy, s nimiž se setkáváme. Jelikož úroveň emoční inteligence důležitou součástí naší osobnosti, je důležité ji rozvíjet již od útlého věku. Zeptali jsme se proto psycholožky Mgr. Heleny Vlčkové z Národního ústavu pro vzdělávání.

Ženy brání svou tradiční roli – dvě třetiny je nechtějí k péči pustit. Drtivá většina Čechů chce pečovat o své děti na rodičovské dovolené, přesto je jich reálně s nimi doma zhruba 1 %. Dle exkluzivního výzkumu agentury Mediaresearch pro Ligu otevřených mužů jim v tom brání finanční důvody a překvapivě i nevole žen. Bezmála dvě třetiny žen si totiž spíše nepřejí, aby jejich partner zůstal s dítětem alespoň nějakou dobu na rodičovské dovolené.

Že už je tomu dávno, co jste odrostli dětským střevícům? Když budete trošku cestovat v čase, Vaše děti to jistě ocení.   

Postavení snachy nebo zetě je vždy nevděčné. Dobré vztahy se svou tchýní má vskutku málokdo. Pro dítě je však matka Vašeho partnera či partnerky babička.   

Protože nám záleží na tom, aby z našich dětí něco bylo, přejeme si, aby dosahovaly co nejlepších studijních výsledků. A samozřejmě také nechceme, aby ve škole měly nějaké kázeňské přestupky. Nikdo však není dokonalý. Dokonalí jsme nebyli ani my, když jsme chodili do školy.   

Velkou výhodu mají rodiče, kteří nikdy úplně nepřestali být dětmi, anebo velmi jsou empatičtí, a dokážou se snadno vcítit do dítěte. Pokud to není Váš případ, snažte si vzpomenout na své vlastní dětství.

Vícečetní rodiče se srovnávání svých dětí alespoň tu a tam neubrání. Pokud už musíte srovnávat, nechávejte si výsledky srovnání pro sebe, neboť mohou být pro Vaše děti traumatizující.  

Také máte pocit, že Vám čas ubíhá čím dál rychleji? Pak si jistě vzpomínáte, že jako dítěti Vám tak rychle neutíkal. Zejména když jste čekali na Štědrý den, anebo na to, až maminka dokončí svou práci a bude si s Vámi hrát.

Dokonalým rodičem není nikdo na světě. Výchova je běh na dlouhou trať a neexistuje člověk, který by se alespoň občas nedopustil nějakého výchovného prohřešku.