Proč děti odkládají plenky stále později

Datum publikace: 2.6.2014

Kategorie: Batole | Vývoj dítěte | Maminky a tatínkové | Jak být dobrým rodičem | Přirozené rodičovství

„Mohou za to jednorázové plenky, když vy jste byli malí, plenky už v roce a půl nikdo neměl...“ často říkají maminky dnešních maminek. Částečně mají pravdu, ale jednorázové plenky nejsou jediným důvodem proč se odkládání plenek posouvá směrem k vyššímu věku dítěte....

Tak co je tedy tím hlavním důvodem?

Jde o nový přístup k rodičovství a s ním spojenou „připravenost dítěte“ – pojem, který do moderního slovníku rodičovství zavedl slavný americký pediatr Dr. T. Berry Brazelton už v 60. letech minulého století. Do jaké míry byl ovlivněn výrobci jednorázových plen, kteří v té době pronikali na americký trh, to necháme ke spekulaci jiným. Dr. Brazelton rozdělil připravenost dítěte na tři úrovně – fyzickou, emoční a komunikační - a tvrdil, že dokud dítě nebude připravené na všech těchto úrovních, pak není připraveno k tomu, aby odložilo pleny. Jinými slovy tvrdil, že dítě musí být schopné efektivně zadržet moč a stolici, dokud nedojde na správné místo, dále musí být ochotné spolupracovat a schopné efektivně komunikovat o svých potřebách, aby rodiče mohli včas reagovat a posadit jej na nočník či záchod. Z těchto požadavků vyvozoval závěr, že dítě nemůže být takto připravené dříve než ve dvou letech. Jeho názor přejalo mnoho dalších autorů a doporučení začínat s učením později se rychle rozšířilo a stalo se jakousi normou naší doby. Není tedy divu, že mnoho rodičů začíná své děti učit na nočník až po druhých narozeninách. Narážejí však na jeden zásadní problém – období vzdoru, které právě v této době nemilosrdně nastupuje.

Co s tím? Začít později než ve dvou?

Mnoho rodičů to tak řeší. Ve dvou letech začnou, dítě z nočníku uteče, a tak čekají měsíc a zkusí to znovu. Jak se ale začnou blížit třetí narozeniny a nástup do školky, zpanikaří a začnou na dítě vyvíjet nátlak. Tohle je ale recept na problémy, které mohou vést až k narušení vztahu s dítětem (o narušení vztahu mezi rodiči ani nemluvě).

Tak co tedy s tím? Začít dříve než ve dvou?

Ano, to se zdá jako mnohem schůdnější cesta. Přiklání se k ní i mnoho odborníků, mezi které například patří i světově známé autorky knih o výchově a rozvoji dítěte Linda Acredolo a Susan Goodwyn. Fyzickou připravenost podle jejich názoru není třeba nijak dlouze komentovat, protože americké statistiky ukazují, že do 60. let se průměrný věk k odložení plenek pohyboval kolem 18. měsíce věku dítěte. Jednoznačně z toho tedy plyne, že děti jsou fyzicky schopné být v tomto věku bez plen. S emoční připraveností je trochu komplikovanější. Nicméně podle jejich názoru nejde ani tak o připravenost dítěte jako jde o zvolení metody, jakou dítě ke spolupráci přimějeme. Používáme-li citlivý a láskyplný přístup k dítěti, dokážeme dítě přimět ke spolupráci v jakémkoliv věku bez negativních vlivů na utváření jeho osobnosti. A posledním kritériem je komunikace. Tam mají výše uvedené autorky asi nejpřevratnější argument oproti ostatním. Tradičně se totiž čeká, až dítě začne hovořit a naučí se říct, když potřebuje na nočník. Ony však výzkumem a praxí ověřily, že komunikace je možná i pomocí znaků, která zpravidla nastupuje až o rok dříve než verbální vyjadřování. Není už tedy třeba čekat na to, až dítě začne mluvit. Většina dětí začne používat znaky kolem roka, a to je právě ten vhodný čas začít. Ve své knížce, která je už k dispozici i v češtině, se zabývají především tím, jak na to. Popisují metodu uplatnitelnou pro děti od roka do tří let a vysvětlují, jak si poradit s různými temperamenty dětí a věnují se i tomu, jak metodu přizpůsobit různým výchovným stylům.

Ing. Michaela Tilton, MBA

Tagy: jak na nočník | jak naučit dítě na nočník

Komentáře