Vzteklé dítě

Vztekání dětí, proč se zase vzteká?

Datum publikace: 26.1.2015

Kategorie: Vývoj dítěte | Rodiče a děti | Psychika | Maminky a tatínkové | Jak být dobrým rodičem | Jak zabavit děti doma

Ne, ne, ne už ne. Já nechci další ne. Už zase řve, kope, válí se po zemi, bouchá mne, bouchá dokonce i sebe. Je to normální? Co dělám špatně?

Podobné myšlenky a řada dalších proběhne hlavou snad každému rodiči dítěte ve věku od roku a půl do čtyř let. Všichni víte, o čem mluvím. Období vzdoru, v angličtině „the terrible twos“ (napovídá o nejkritičtějším věku :-) ). Věřte, že potkává každou rodinu a mezi čtvrtým a pátým rokem prakticky vymizí. Nejde o výchovné chyby, ani o problémové dítě. Jde pouze o situace, kdy se dítě učí říkat ne, vyjadřovat vztek sociálně přijatelným způsobem a testuje hranice.

Vzpomínáte si na nejabsurdnější důvod ke scéně? Jsem moc zvědavá, co napíšete do diskuze. Z našeho školičkového a domácího repertoáru si vybavuji 150 % výbuch vzteku, kdy na zapnutém svetříku nešly dále zapnout dírky, co jsou v mezerách mezi knoflíky. Další v absurdním archivu jsou špatně složený papír, cokoliv vyhozeného do koše či bobek právě spláchnutý do záchodu. Výzva nad výzvu. Kdyby se to dalo alespoň předvídat.

Co nám tedy jako rodičům může pomoci udržet si klid?

1) Zlaté a mnohokrát opakované doporučení je odejít. Význam zde vnímám hlavně pro rodiče, který se může v ústraní zklidnit a pověnovat bodu č. 2. Pokud je tedy vaše dítě v bezpečném prostředí, udělejte si prostor, ve kterém vše můžete rozdýchat a začít přemýšlet s klidnou hlavou.

2) S patřičným odstupem díky prvnímu bodu si nyní můžete pro sebe zopakovat, co je v tuto chvíli nejdůležitější. Potřebuji odejít z bytu? Pak vezmu dítko, a co nejrychleji ho obléknu, ať změníme prostředí. Chci, aby se učilo, že vztek je možné zvládat bez křiku? Pak se vyvaruji křičení. Chci, aby vidělo mou opravdovou reakci, že bouchání bolí? Pak mu ji vyjádřím třeba i zvýšeným hlasem. Jako rodič si mohu opakovat, že vše přejde. Nejdůležitější je tuto situaci zvládnout.

3) Vztekání přichází často ve chvíli, kdy jako rodič nastavím určitou hranici např. odcházíme z herny domů, čokoládku nekoupím či chci, abys uklidil autíčko. Abychom vztekání nepodporovali, je určitě dobré na nastavené hranici trvat. Avšak až poté, co vztekání přejde. Často jako rodiče do vztekání přiléváme výchovný tlak, čímž se celá situace jen prodlužuje. Můžete tedy počkat, až se dítě zklidní a pak zkusit celou situaci přehrát znovu.

Jejda a teď sem dorazily moje děti, tak se rovnou zeptám, co by vám doporučily :-)

Takže první Kubík (8 let): „Rodiče by měli dělat třeba to, aby se do toho nevkládali, jako aby se proti sobě nepřeli. Ale spíš by v tom měli být spolu. A třeba si říct, že to byl nějaký skřítek, kterému si můžete vymyslet jméno a potom ho třeba z dítěte vylechtat, třeba něčím vyštourat, prostě se ho pokusit vyndat a změnit vše v hru, aby se dítě uklidnilo. Nebo třeba udělat něco vtipného."

Jáchymek (4 roky): „Uklidnit dítě. Třeba mu zazpívat písničku nebo ho uspat."

Tagy: jak uklidnit dítě | proč se děti vztekají | vztek dětí

Čtěte na Rodičům

Komentáře