Podstata emoční inteligence

Datum publikace: 01.08.2013

Kategorie: Předškoláci | Školáci | Dospívání | Výchova | Vztahy

Od „objevení“ emoční inteligence v psychologii vzniklo mnoho pokusů, jak tento konstrukt co nejpřesněji popsat, jak jej zkoumat a měřit. Většina odborníků, kteří se tématem emoční inteligence zabývají, se shoduje na tom, že pojem emoční inteligence vyjadřuje spíše soubor schopností a dovedností, nežli jednolitou vlastnost či schopnost jedince.

Například Schulze a Roberts definují emoční inteligenci jako schopnost zpracovávat systém emocí a těžit z něj (Schulze a Roberts, 2007). Ve své knize Emoční inteligence pak přinášejí komplexnější definici emoční inteligence jako schopnosti správně identifikovat emoce u sebe i u druhých, rozumět emocím a jejich jazyku, řídit emoce u sebe i u ostatních a používat je na podporu kognitivních aktivit a k motivaci adaptivního chování. (Schulze; 2007)

Z výše uvedeného vylývá, že naše emoční schopnosti zdaleka nestojí v protikladu ke schopnostem rozumovým. Obě oblasti našich (intelektových) schopností se mnohem spíše vzájemně dynamicky doplňují. Podle Schulzeho a Robertse (2007) zahrnuje emoční inteligence jak schopnost rozvíjet usuzování o emocích, tak i využití emocí při usuzování.

Asi nejvýzamnější rozdíl mezi IQ a EQ je ten, že EQ je mnohem méně geneticky zatíženo. Ačkoli se rodíme s určitými dispozicemi, které se týkají našich reakcí na emoční podněty; tyto dispozice jsou do značné míry měnitelné a ovlivnitelné výchovou a sebevýchovou. Nové zkušenosti a návyky jsou schopny vytvořit nové nervové cesty a příznivější biochemické reakce v našem organismu. A to až do té míry, že se nově naučené sociální a emoční dovednosti mohou stát trvalou součástí naší osobnostní struktury. To je dobrá zpráva, neboť rodiče a vychovatelé mají příležitost navázat tam, kde příroda skončila, a zvýšit šance dítěte na úspěch. (Shaphiro; 1998)

Z hlediska naší emoční inteligence je určující vztah mezi „myslící částí“ našeho mozku, tedy šedou kůrou mozkovou, a jeho „emoční částí“, totiž limbickým systémem. Mozková kůra nám umožňuje pociťovat naše pocity (Shapiro; 1998), analyzovat je, porozumět jim a účinně je ovlivňovat. Limbický systém souvisí s našimi primárními emocemi a pudy. Reaguje okamžitě a s velkou intenzitou, varuje nás před hrozícím nebezpečím; zatímco naše mozková kůra dokáže rozklíčovat význam emoční situace a optimalizovat naši reakci na ni. Třetí komponentou neurologického systému, která souvisí s naší emoční inteligenci, tvoří takzvané neuropeptidy, totiž řetězce aminokyselin, které jsou biochemickými koreláty emocí (Shapiro; 1998). Jsou uloženy v emoční části mozku a v situaci, která stimuluje naše emoce, jsou vysílány do celého těla, kde způsobují typické doprovodné reakce (sucho v ústech, třes rukou, bušení srdce…). Výši našeho EQ tedy ovlivňují jednotlivé součásti systému, a zejména jejich interakce a vzájemná souhra.

Společnost Scio v listopadu vydá knihu pohádek podporující a rozvíjející u dětí emoční inteligenci. Součástí knihy bude i metodika pro rodiče, plyšák a plyšové atributy vyjadřující jednotlivé pocity. Kniha i vzdělávací hračka vznikaly ve spolupráci pedagogů, dětských psychologů a rodičů s dětmi.

Tagy: scio.cz

Komentáře