Nevěřte fámám o klíšťatech!

Datum publikace: 11.09.2014

Kategorie: Zdraví v těhotenství | Maminky a tatínkové | První pomoc | Zdraví

Kolem klíšťat panuje spousta fám a pověr, které zbytečně straší rodiče. A proto jsme se rozhodli, že si na ně nyní, kdy je „klíštěcí sezóna“, posvítíme. Na naše otázky nám odpovídal Mgr. Václav Hönig ze společnosti GEN-TREND, s.r.o., kde vyšetřují infekčnost klíšťat.

1. Je pravda, že se les v poslední době stal nebezpečným místem, protože zde na nás ze stromů skáčou klíšťata? Je proto vhodnější chodit raději do parku?
Výskyt klíšťat v lesích se nijak významně nemění, jde spíše o to, že se o problematice klíšťaty přenášených nákaz stále více ví a mluví. Obecně jsou lesy pro klíšťata vhodnějších biotopem, ale najdeme je právě i ve zmiňovaných městských parcích, na hřbitovech či zahradách. Rozhodně ale klíšťata odnikud neskáčou. Klíště obecné naopak číhá připravené na nižší vegetaci (ca do 1,5 m), odkud se pak přichytí na hostitele procházejícího kolem. Jiné druhy klíšťat jsou zase vázány na hnízda, či nory hostitelů. Tato klíšťata ovšem člověka v našich končinách nenapadají. Představa, že se klíště šplhá na strom, aby se pak pokoušelo odtud skočit na myš běžící pod ním, je spíše úsměvná.

2. Říká se, že klíšťata žijí pouze na listnatých stromech. Je tomu skutečně tak?
Klíšťata nalézáme ve větších počtech v listnatých a smíšených lesích. Opad listí jim poskytuje vhodný úkryt před vysycháním. Listnaté a smíšené lesy také poskytují více potravy pro hlavní hostitele klíšťat (drobné hlodavce apod.). Klíšťata nežijí na stromech, ale převážně v opadu a nízké vegetaci.

3. Je pravda, že se infikovaná klíšťata vyskytují pouze ve vybraných lokalitách naší republiky?
V případě lymeské boreliózy to pravda není – ta se na našem území vyskytuje všude, kde se vyskytuje klíště obecné. Hovoříme-li o klíšťové encefalitidě, tak u té to v podstatě takto funguje. Virus způsobující toto onemocnění se v přírodě vyskytuje ohniskově – na místech vhodných pro jeho cirkulaci je nakažených až několik procent klíšťat, zatímco na jiných virus v klíšťatech ani výskyt onemocnění zaznamenán není. Ovšem i místa výskytu klíšťové encefalitidy se mění. V posledních letech je například zaznamenáván nárůst počtu případů tohoto onemocnění na Vysočině.

4. Roste počet klíšťat v poslední době? Děje se tak z důvodu globálního oteplování?
Pravděpodobně neroste počet klíšťat, ale spíše se mění jejich rozšíření, případně i rozloha přírodních ploch, které jsou pro klíšťata vhodné. Je zaznamenáván posun klíšťat do vyšších nadmořských výšek a zemských šířek. Také je hlášen nárůst počtu onemocnění přenášených klíšťaty v oblastech, kde se dříve nevyskytovaly. Příčin je celá řada, od zmíněných globálních změn klimatu, přes změny v hospodaření v zemědělství a nárůst početnosti zvěře až po změny v chování lidí (nárůst outdoorových aktivit apod.).

5. Říká se, že když je mírná zima, je následující sezónu více klíšťat. Máme po letošní zimě očekávat enormní nárůst těchto parazitů?
Na životní cyklus klíšťat má vliv celá řada faktorů. Podle průběhu zimy tedy není možné věštit průběh celé následující sezóny. Různé, zejména klimatické, faktory ovlivňují jak aktuální aktivitu klíšťat tak rychlost a časování jejich vývoje. Obecně mírná zima usnadňuje přežití většího počtu hostitelů klíšťat, což je samozřejmě pro populace klíšťat výhodné. Jaro přišlo poměrně brzy a klíšťata tedy i brzy aktivovala, takže sezóna bude poměrně dlouhá. Bude záležet ale i podzimním počasí. Pokud bude dlouhý a teplý podzim, který láká k aktivitě nejen klíšťata ale i lidi, dá se očekávat vyšší počet případů nákaz přenášených klíšťaty.

6. Stále platí, že se má klíště vytáčet proti směru hodinových ručiček?
Na směru vytáčení nezáleží. Dokonce není nutné klíště točit vůbec a spíše ho z rány vykývávat (u nymfálních stádií to funguje dobře, u dospělců je často lepší je vytočit). Na „stylu“ obecně nezáleží, nejdůležitější je klíště odstranit co nejdříve a co nejšetrněji.

7. Poslední dobou se setkáváme s názorem, že klíště nemáme před vyndáváním udusit vrstvou hutného krému, jako tomu bylo dříve. Který názor sdílíte Vy?
Ano, dušení klíštěte se nedoporučuju, protože podporuje vyvrhování obsahu klíštěte (včetně patogenů) do rány. Naopak je dobré místo přisátí klíštěte před odstraněním klíštěte i po něm dezinfikovat běžnou dezinfekcí z domácí lékárny.

8. Nejoblíbenějším nástrojem k vytahování klíšťat je u nás pinzeta. Existuje nějaký spolehlivější?
Osobně mám nejlepší zkušenost s pinzetou- s obyčejnou či speciální pinzetou na klíšťata. Existují i speciální karty, ty se mi ale příliš neosvědčily, poněvadž se z nich klíště po odstranění snadněji ztratí. Opět spíše záleží na tom, co danému člověku vyhovuje. Na trhu jsou i speciální gely pro odstraňování klíšťat, které jednak dezinfikují okolí ranky, ale také klíště znehybní a usnadní jeho odstranění. I po použití těchto gelů (nebo dezinfekce) je možné klíště vyšetřit na přítomnost přenášených patogenů.

9. Co mám dělat, když klíště při vyndávání přetrhu a kusadla zůstanou v pokožce? Mám je za každou cenu odstranit?
Pokud klíště uchopíte těsně u kůže, zůstane v ráně jen část ústního ústrojí klíštěte, zatímco patogeny se hromadí ve střevech a slinných žlázách klíštěte. Z takového pozůstatku klíštěte tedy neplyne žádné zvýšené riziko nákazy a tělo si s ním snadno poradí. Naopak při snaze odstranit mikroskopické části klíštěte z rány může dojít k zánosu jiné infekce.

10. Je pravda, že očkování proti klíštěcí encefalitidě představuje vážný zásah do imunitního systému, který jej vážně oslabuje?
Očkování proti klíšťové encefalitidě patří mezi očkování s minimem vedlejších účinků a ochrana při absolvování všech předepsaných dávek a přeočkování je 100%. Daleko větší zásah, nejen do imunitního systému, představuje onemocnění klíšťovou encefalitidou. Zejména u starších lidí může mít velmi vážný průběh s dlouhou dobou rekonvalescence a vážnými následky včetně rozsáhlých ochrnutí. Samozřejmě je nutné si každé očkování promyslet, nicméně pro lidi, kteří se alespoň občas vyskytují ve středoevropských lesích lze očkování proti viru klíšťové encefalitidy jen doporučit.

11. Proti encefalitidě se mohou očkovat jen v zimním období, ano nebo ne?
Nejsem sice odborník na vakcinaci, nicméně nevidím důvod, proč by riziko přisátí dalšího klíštěte (což je zřejmě důvod tohoto doporučení) mělo bránit vakcinaci. Plná ochrana je garantována až po absolvování všech 3 očkovacích dávek (a pravidelných přeočkováních), ale výzkumy ukazují, že i nízké množství protilátek proti viru může významně zmírnit průběh onemocnění. Určitě je tedy lepší absolvovat všechny dávky vakcinace v klidu v zimě a v sezóně již být chráněný, ale pokud se chcete očkovat ještě v této sezóně, doporučil bych se obrátit na odborníky z vakcinačních center, kteří mají nejpřesnější a nejaktuálnější informace.

12. A co tvrzení, že na lidi, kteří užívají velké množství vitamínu B, pijí pivo, nebo jedí česnek, klíšťata nejdou?
Výsledky posledních výzkumů tyto teorie nepotvrzují. Mezi různými osobami ale existují významné rozdíly v přitažlivosti pro klíšťata, ovšem příčina není dosud známa.

13. Je pravda, že když klíště včas vyndám, nehrozí riziko nákazy?
V případě viru klíšťové encefalitidy dochází k přenosu velmi krátce po přisátí. U bakterií způsobujících lymeskou boreliózu je zřejmě potřeba delší časový úsek, ale ten je jistě kratší než dříve uváděných 24 hodin.

14. Když se po vyndání klíštěte neobjeví na pokožce červená skvrna, znamená to, že klíště nebylo infikované a naopak?
Zmiňovaná skvrna, erythema migrans, se objevuje u některých (přibližně 60-80 %) případů lymeské boreliózy. U klíšťové encefalitidy se žádný příznak pozorovatelný v místě přisátí neobjevuje. Erythema migrans je potřeba odlišit od podráždění kůže sáním klíštěte. Zatímco podráždění po sání klíštěte typicky nepřesahuje 2 cm, erythema poměrně rychle roste, svědí a hřeje. Později má vyrážka světlý střed a tmavší (někdy až fialový) okraj. V případě nálezu podobné reakce je potřeba co nejdříve vyhledat lékaře.

15. Může klíště, které se přisaje na těhotnou ženu, infikovat plod?
V případě matky očkované proti klíšťové encefalitidě ochrání protilátky i plod. V případech léčené lymeské boreliózy v těhotenství nebyly pozorovány žádné negativní důsledky pro matku ani plod. O neléčených případech lymeské boreliózy nebo klíšťové encefalitidy během těhotenství je poměrně málo informací. Dosud neexistují přesvědčivé důkazy, které by ukazovaly na negativní důsledky infekce matky na plod, ale některé podezřelé případy hlášeny byly. I v době těhotenství je tedy zásadní prevence (včasné odstraňování klíšťat) a včasná diagnostika (návštěva lékaře ihned při prvních příznacích a předání informací o přisátém klíštěti lékaři).

Tagy: klíšťata | očkování proti klíšťové encefalitidě | vyndání klíštěte

Komentáře