Jak emoční inteligenci rozvíjet

Datum publikace: 16.09.2013

Kategorie: Předškoláci | Školáci | Dospívání | Výchova | První rok batolete

 

V rozvoji emoční inteligence hraje klíčovou roli přístup rodičů a vychovatelů k dětem. Ten by měl být na jedné straně partnerský a respektující, ale na straně druhé také důsledný a vyžadující.

Shapiro (1998) má za to, že empatii, ohledům k druhým lidem a dalším důležitým osobnostním vlastnostem a dovednostem se dítě přirozeně učí tím, jak se začleňuje do svého prostředí, přijímá zodpovědnost za některé oblasti společného fungování, podílí se na provozu domácnosti.Také varuje před tím, aby rodiče jednali se svými dětmi nekriticky a tímto způsobem u nich pěstovali nerealistické sebevědomí. Zdůrazňuje vyváženost kritiky – kritika by měla být jasná, konkrétní, popisná a problémy by měla popisovat jako něco, co je přechodné a v zásadě změnitelné, nikoli jako trvalou „charakterovou vadu“.

Namísto chvály, která se nezakládá na realitě, by měli rodiče dávat dětem dostatek příležitostí k tomu, aby mohly osvědčovat svoje schopnosti. Dávat jim najevo svá vysoká očekávání, podporovat je ve vytrvalém úsilí, oceňovat jejich snahu, zprostředkovávat jim zkušenosti zvládání. Pomáhat dětem stanovovat si realistické cíle a společně hledat cesty k jejich dosahování, organizovat si čas. Šetřit chválou a naopak umožnit dětem, aby svůj výkon samy zhodnotily. Zdůrazňovat spíše uspokojení ze společného díla než individuální úspěch. K rozvoji sebevědomí dětí a k jejich pocitu, že jsou brány vážně, mohou pomoci rodinné rady, v rámci kterých mají všichni členové rodiny možnost mluvit o tom, co je trápí, a společně hledat řešení.

Existují ale i způsoby, jak emoční inteligenci u dětí rozvíjet vědomě a cíleně – a to jak v rodině, tak i formou komplexních programů realizovaných v rámci školního i mimoškolního vzdělávání. Mezi hlavní metody rozvoje emoční inteligence u dětí patří čas, trávený společně s rodiči a vychovateli, a věnovaný povídání, vyprávění příběhů, čtení knih, sledování filmů a následné reflexi.

Důležitý je také čas, prostor a dostatek příležitostí k sociálním kontaktům, například formou vhodně zvolených volnočasových aktivit (koníčky, které svojí povahou stojí na pomezí mezi prací a zábavou, pomáhají formovat takové důležité vlastnosti dítěte jako je trpělivost, vytrvalost nebo schopnost teamové spolupráce), či zapojením do různých skupin vrstevníků. Nedílnou součástí schopnosti navazovat a udržovat přátelství a dobré vztahy s druhými jsou také dobré mravy, to znamená zdvořilost, úcta k druhým, slušné vystupování a vyjadřování. I zde by měli vychovatelé nejen poučit, případně upozornit na nedostatky, ale zejména jít osobním příkladem.

Ze specifičtějších technik rozvoje emoční inteligence u dětí můžeme jmenovat různé hry a hříčky. Ty mohou být zaměřeny například na schopnost rozumět neverbální komunikaci a adekvátně využívat jejích prostředků (zhruba 93% sdělení od druhých lidí k nám přichází právě touto formou). Jiné mohou dítěti pomoci rozšířit si slovník pro vyjádření pocitových stavů, zlepšovat jeho komunikační dovednosti (aktivně naslouchat, klást otázky, projevovat zájem, sdílet osobní informace, konverzovat). Další mohou rozvíjet jeho schopnost vyjednávat s druhými a řešit konfliktní situace. Děti také milují různé kooperativní hry, které posilují skupinového ducha a učí děti důležitým dovednostem, týkajících se jejich schopnosti fungovat jako součást teamu.

Forma hry je v tomto případě velmi důležitá, protože hra děti baví, oslovuje také emoční stránku jejich osobnosti, a dostatečný počet opakování zajistí, že se dětem osvojené dovednosti doslova dostanou „pod kůži“.

Je také možné využít bohaté představivosti dětí například při nácviku relaxačních technik. Někdy může být užitečné podpořit nácvik vhodného jednání v modelových situacích pořízením videonahrávky. Díky ní mohou děti vidět sebe sama, jak vypadají například v situaci, kdy se jim daří ovládat své negativní emoce a vhodně reagovat i v emočně náročné situaci.

Jinou formou „emoční převýchovy“, které se účastní mozková kůra společně s emoční částí mozku, jsou různé fyzicky a emočně náročné úkoly, které stimulují intenzivní emoční reakce. Tak se do mozku společně se silnými emocemi, souvisejícími s přežitím, zapisuje například i zážitek důvěry a skupinové spolupráce.

Důležitou součástí péče o duševní zdraví dětí je také podpora zdravého životního stylu, zahrnující zdravou stravu, dostatek spánku a pohybu.

Téma emoční inteligence u dětí a jejího rozvoje široké, komplexní, a nesmírně zajímavé. Další náměty a inspiraci lze najít ve vynikající knize L. E. Shapira: Emoční inteligence dítěte a její rozvoj.

Společnost Scio v listopadu vydá knihu pohádek podporující a rozvíjející u dětí emoční inteligenci. Součástí knihy bude i metodika pro rodiče, plyšák a plyšové atributy vyjadřující jednotlivé pocity. Kniha i vzdělávací hračka vznikaly ve spolupráci pedagogů, dětských psychologů a rodičů s dětmi.

Tagy: scio.cz

Komentáře