Inspirace pro vás velikonoční stůl z Valašska

Datum publikace: 21.3.2016

Kategorie: Sladká jídla | Děti v zástěře

Nejvýznamnějším křesťanským svátkem jsou bezesporu Velikonoce. Křesťané v tento den oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které se událo třetí den po jeho ukřižování. Pro ateisty jsou to především svátky jara, oslava probouzení přírody, její plodnosti, naděje a lásky.

V minulosti probíhalo velikonoční období šest týdnů a Velikonoční zvyky se lišily vesnici od vesnice. Hlavním posláním tohoto času bylo oproštění se od všeho starého, které zahrnovalo očistu domácnosti, těla od chorob a jiných neduhů, a tím se připravit na znovuzrození přírody.

Velikonoce jsou zajímavé také pohyblivým termínem (každý rok připadají na jiné datum), přičemž vždy začínají nedělí následující po prvním jarním úplňku. Pokud však první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až od neděle následující. Velikonoční pondělí tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Za pomoci firmy Mlékárna Valašské Meziříčí (tradiční výrobce čerstvých mléčných a kysaných výrobků), vám přinášíme několik zajímavých tipů, jak obohatit váš letošní velikonoční stůl.

„Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován. Hospodář odnášel na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky,“ uvádí Mgr. Radoslav VLK, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně.

„Pondělí Velikonoční (28. 3. 2016) je pro většinu z nás spojeno s novodobými oslavami Velikonoc a praktikováním tradičních zvyků. Dnes je nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá. Pondělí velikonoční nebo také „červené“ je ve znamení tolik očekáváného koledování, pomlázky, šmigrustu, buďačky, mrskútu atd., kdy chodí chlapci s pomlázkami (tatary, březovými větvičkami, jalovcovou větvičkou) vyšlehat, vymrskat děvčata. V mnoha vesnicích se již od ranních hodin číhávalo na děvčata, když šla z kostela. Na Valašsku zase ráno mládenci polévali děvčata vodou. Hospodář na Pondělí velikonoční „našupal“ všem děvčatům v rodině pomlázkou, aby byly po celý rok zdravé a čilé. Odpoledne pak patřilo dětem. Za vesnicí bylo vždy živo, protože se tam hrály různé hry o vajíčka. A večer pak patřil mládeži už odrostlejší, která se účastnila zábavy při muzice v sále hospody,“ dodává Radoslav Vlk.

„K Velikonocům patří i slavností jídlo a my jsme rádi, že naše produkty při pečení velikonočních pokrmů lze využít,“ říká Zdeněk Bukovjan Sales&Marketing Manager Mlékárny Valašské Meziříčí. „Pro naše zákazníky jsme připravili recepty za použití Kysané smetany a Bílého jogurtu z Valašska, které svým složením a chutí dodají pokrmům ještě lahodnější chuť,“ dodává Zdeněk Bukovjan.

Produkty Mlékárny Valašské Meziříčí se vyznačují dlouholetou tradicí, vysokou kvalitou a výbornou chutí. Lze je využít při pečení lahodných moučníků, ale také ve studené kuchyni např. do pomazánek, salátů apod. Najdete je ve všech sítích maloobchodu v České republice. 

Velikonoční bábovka s Kysanou smetanou z Valašska 

Suroviny: 
2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek cukr krupice
3 ks vejce
1 hrnek mléka
½ hrnku rostlinného oleje
1 ks Kysané smetany z Valašska
1 ks prášku do pečiva
Kakao
Čokoládová mléčná poleva 

Postup:
Všechny výše uvedené přísady smícháme v míse a jako poslední vmícháme kypřící prášek. Polovinu těsta nalijeme do vymazané a vysypané formy a do druhé poloviny vmícháme 3 lžíce kakaa a přilijeme do formy. Pečeme na 180 °C asi 45 minut. Po upečení bábovku lehce pocukrujeme a ozdobíme rozehřátou čokoládovou polevou.

Velikonoční mazanec

Velikonoční mazanec

Suroviny: 
300 g hladké mouky
1 lžička jedlé sody (nebo prášku do pečiva)
kůra z jednoho citronu a z jednoho pomeranče
šťáva z 1 citronu
šťáva z 1 pomeranče
2 PL rumu nebo rumové tresti
80 g moučkového cukru
1 ks vanilkový cukr
70 g másla
2 ks vejce
2 ks Bílé jogurty z Valašska 150 g
1 ks vejce na potření

Postup: 
Nejprve si smícháme hladkou mouku se sodou a nastrouhanou kůrou z omytého ovoce. Poté si ušleháme máslo s vanilkovým a moučkovým cukrem, vejci, šťávou z ovoce a rumem. Přidáme Bílý jogurt z Valašska. Tuto směs smícháme s moukou a vypracujeme těsto. Pokud se nám těsto zdá řídké, přidáme mouku. Vytvarujeme bochánek, který přikryjeme plátýnkem a necháme odpočinout asi 20 minut. Bochánek nařízneme do kříže a potřeme rozšlehaným vejcem. Posypeme plátky mandlí a potřeme rozšlehaným vejcem. Vložíme do remoskové nádoby a pečeme cca 40 minut v předehřáté troubě do zlatova. Po dopečení necháme bochánek chladnout na mřížce. Posypeme moučkovým cukrem a podáváme.

Velikonoční pomazánka s mrkví a pórkem

Velikonoční pomazánka

Suroviny: 
1 ks pórek
2 ks vejce natvrdo
1 špetka sůl
1 ks tavený sýr
1 ks větší mrkev
150 g Bílý jogurt z Valašska
1 špetka mletý černý pepř 

Postup:
Syrovou mrkev oškrábeme a nastrouháme na jemném struhadle. Vejce oloupeme a nakrájíme nadrobno. Čerstvý pórek nakrájíme také na drobné kousky. Mrkev, vejce a pórek promícháme, přidáme jogurt, tavený sýr, okořeníme a osolíme. Velikonoční pomazánku s mrkví a pórkem necháme 1 den odležet. Velikonoční pomazánka s mrkví a pórkem je výborná na jednohubky či chlebíčky, ale chutná i běžně s pečivem, takže si ji můžeme připravit celoročně.

Hned po Květné neděli začíná Pašijový týden, který zahajuje veliké čišení v domácnostech. Všude se bílí, upravuje zahrádka a okolí domu. Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:

Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky 
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely 
Škaredá (černá ) středa (Sazometná, Smetná) – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše 
Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači 
Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.

Všeobecně ve všech regionech je s pomlázkou spojená tradice malovaní vajíček (kraslic). V minulosti měla kraslice hluboký duševní význam. Nikdy se nedávaly každému. Kraslici dostával mládenec jako dárek od děvčete, kterému našlehal. Byl to dárek vskutku cenný, protože na skořápce bylo vytvořeno rukou děvčat opravdu mistrovské dílo, obrázky a také poetické texty.

Vajíčka byla většinou barvena přírodními barvami. Tradičně se používala suchá slupka z cibule (okrová až hnědá barva). Ceněná byla barva červená, která se na Valašsku získávala povařením vajec v tzv. „ frižulce“ (tříska brazilského dřeva - Caesalpinia echinata). Zelená barva se získá opět povařením vajec s mladým osením nebo s barvínkem. Naopak barva černá se získávala dlouhým vařením vajec ve starém železném hrnci s kvašeným zelím nebo jen zelnici (voda z kvašeného zelí) a někdy také s přidáním kusu rezavého železa. Velikonočními svátky začíná tolik očekávané jaro, plné mladosti, síly, energie. Na vesnicích a jednotlivých hospodářstvích začíná nový hospodářský rok, na který se váže mnoho tradic, zvyků a pranostik. 

www.mlekarna-valmez.cz

Tagy: mlékarna valašské meziříčí | valašské meziříčí | velikonoční recepty | velikonoční stůl

Čtěte na Rodičům

Komentáře