Rodičovská autorita a její správná míra

Datum publikace: 21.01.2013

Kategorie: Batole | Výchova

Bojíte se, aby Vám děti nepřerostly přes hlavu, na druhou stranu se však nechcete chovat jako diktátoři? V tom případě si musíte získat tu správnou míru rodičovské autority.  

Nikdo není dokonalý

Existuje mnoho typů výchovy, a tedy i cest, jak si získat a udržet rodičovskou autoritu. Bohužel ne všechny jsou správné. Spousta rodičů se mylně domnívá, že si svou autoritu udrží pouze tehdy, když je děti nikdy neuvidí chybovat. Nikdo ale není dokonalý. Pokud s někým žijeme v tak úzkém soužití, jako je rodina, své nedostatky nemáme šanci utajit. (Děti je stejně dříve nebo později odhalí.) Mezi nejčastější prohřešky při budování autority patří právě ten, že si před dětmi neumíme přiznat svou chybu. Bojíme se, že když přiznáme, že něco děláme špatně, tak pro dítě už nebudeme skvělou mámou nebo skvělým tátou, ale nešikou, ze kterého si nelze vzít příklad. Jenže opak je pravdou. Když před dítětem občas přiznáte, že něco neumíte, anebo se Vám to nedaří, získáte u něho mnohem více plusových bodů než v případě předstírání, že jste neomylná paní dokonalá či neomylný pan dokonalý. Nehledě na to, že by dítě mělo co nejdříve pochopit, že i nesnáze jsou běžnou součástí života. Společně sdílené nezdary Vás sblíží. Dítě k Vám bude mít větší důvěru, a svěří se Vám se svými problémy. Ve starším školním věku se navíc možná dočkáte ocenění, že jste lidský tvor, který také občas chybuje, ale umí za své chyby nést odpovědnost a poučit se z nich. Jestliže však dítě (obvykle ve věku teenagera) Vaše pečlivě zakrývané nedostatky samo odhalí, může se stát, že mu budete připadat směšní.      

Správná míra autority

Kde tedy hledat tu správnou míru autority? S největší pravděpodobností se nachází kdesi na pomezí autoritativního a liberálního stylu výchovy. Pokud je dítě vychováno autoritativním stylem výchovy, kdy je často trestáno, doma nezřídka vzniká atmosféra strachu, kde se dítě bojí přiznat, když něco udělá špatně. Díky tomo se naučí lhát a podvádět, aby se vyhýbalo trestům, anebo z něho vyroste úzkostný člověk s nízkým sebevědomím. Ale také zcela opačný přístup bývá často na škodu. V chaosu, který se rodičům vymkne zpod kontroly, se mnohdy jen těžko hledají stopy rodičovské autority. Jak tedy získat tu správnou míru autority? Silou své osobnosti, uměním získat si respekt, a přitom zůstat k dětem přátelský. A ještě jedna důležitá věc na závěr. Snažte se jako máma a táta zachovat jednotný postup. Nehrajte si na hodného a zlého policajta (nevyhrožujte dítěti druhým rodičem) a nikdy se před dítětem nehádejte ohledně svých výchovných názorů. Snižovalo by to Vaši rodičovskou autoritu.     

Přečtěte si také:

Navštivte také: Jak být dobrým rodičem, Předškoláci

Tagy: rodičovská autorita

Komentáře