Jsem zpět!

Datum publikace: 21.4.2015

Kategorie: Miminko | Porod | Deník MamaLifestyle

Už je to pěkných pár měsíců co jsme se tu neviděli...A ano, hádáte správně, důvodem byl porod a první týdny doma s malou Adélkou. Ti z vás, co sledují můj Youtube kanál dokonce viděli i vlog z porodnice nebo popis mého porodu. Ve zkratce - vše proběhlo hladce, přirozeně a rychle, jak už to já mám ve zvyku. Zrovna včera mi doktorka říkala že jsem motorová myš :).

Musím říct, že to opět byl intenzivní zážitek a ten pocit, když držíte pár sekund narozené křehké miminko - tomu se nic na světě nevyrovná. A jen my maminky víme o čem mluvíme.

Ovšem ta bolest v té chvíli? Ufff. Asi 30 minut před porodem mi milá, avšak poměrně nezkušená porodní asistentka ještě nabízela epidural. Tušíc, že by to asi nestihlo účinkovat, jsem sebevědomě odmítla - to dám. O tu půlhodinku později, když mě 3 lidi drželi a já křičela až do Plzně - to už byla jiná story. V tu chvíli jsem chtěla epidural, rajský plyn, jakoukoliv drogu tady máte, prosím vás!! Vážně, nebráním se čemukoliv. V ten moment mi bylo všechno jedno. Že mi manžel stál u hlavy a slabým hláskem se mě snažil uklidňovat? Nevnímám, neslyším. Upřímně, i kdyby vedle mě stál můj oblíbenec Elvis, ani bych si toho nevšimla. O pár minut později už tu ale byla malinká, ani ne tříkilová holčička a byla to láska na první pohled.

Ty z vás, co mají jedno dítě a uvažujete o druhém - jděte do toho. Je to o tolik snadnější zkušenost. Víte do čeho jdete, co vás čeká, jak kojit, jak přebalovat. Pohoda, levou zadní. Na oddělení šestinedělí jsem se cítila jak zasloužilá zkušená matka a dokonce si tam odpočinula, přečetla knížky. Nemusela jsem prát, vařit, uklízet, starat se o toho staršího a jen si užívala toho voňavého uzlíčku. Doma to byl pak malinko náraz zpět do reality. Přiznám se, že jsem do teď, tj. 9 týdnů po porodu toho moc ještě nenavařila, neuklidila, neupekla. A co jsem se snažila upéct, jsem spálila (mazanec). Pracovně jsem musela odříct spoustu věcí. Jako manželka jsem také taková, no řekněme pyžamová :). Ale nevadí. Teď vím, jak šíleně, ale šíleně rychle to utíká a tohle je nejspíš moje poslední šance si muchlat miminko v náručí. Všechno ostatní může počkat. Musí. Svět se bude točit chvíli i beze mě.

Šimonek a Adélka

Pomalinku se ale dávám dohromady, a to díky tomu, že mám výjimečně hodnou dcerušku. V noci stávám jednou, můžu to vůbec říct? A ráno spí do desíti. To je moje holka! Celá maminka, já si také vždy ráda přispala. Za to Šimon, ten to kompenzuje. Je živější než kdy dřív, takže se rozhodně nenudím.

Teď už ale slyším nějaký brekot, tak budu muset běžet. Každopádně doufám, že se tu teď budeme vídat opět častěji!

A jak tyto okamžiky vnímáte Vy? Podělte se o ně níže do komentářů...

Sledujte také můj kanál https://www.youtube.com/user/MamaLifestyle.

Tagy: deník mamalifestyle | mamalifestyle | miminko | po porodu | porod

Článek je vydán v rámci seriálu: Deník MamaLifestyle

Čtěte na Rodičům

Komentáře